Termín: 22.–23. října 2020
Praha, CAMP – Centrum architektury a městského plánování

Historie vždy byla v přímém a úzkém kontaktu se současností. Do přítomnosti se nepřetržitě prolamuje i prosakuje, poskytuje živnou půdu pro budoucí úvahy i dění. Tento vztah je pro řadu odborníků zdánlivě zřejmý, ale v širší společenské debatě je mu věnován prostor jen občas, nejčastěji formou dílčích nebo příležitostných počinů. Zástupci Univerzity Karlovy, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, Historického ústavu Akademie věd a Ústavu pro studium totalitních režimů se proto rozhodli vytvořit vzdělávací platformu, jež by měla v pravidelných intervalech poskytnout příležitost nejen k mezioborové diskuzi, ale také k obecnější výměně názorů a zkušeností, jež se problematiky zpřítomňování dějin ve veřejném prostoru aktuálně dotýkají.

V roce 2020 se fórum Dějiny ve veřejném prostoru zaměří na vystavování minulosti. Veřejný prostor chápeme v širším slova smyslu. Kromě tradičních paměťových institucí, jakými jsou škola, archiv nebo muzeum, nás bude zajímat, jak s minulostí pracují trh, zábavní průmysl nebo masová a digitální média. Ve všech těchto prostředích je minulost neustále vystavována, přestavována, rozkládána a vykládána. Přestože často slyšíme povzdechy, že neznáme svou minulost, zdá se, že dějiny neztrácejí ve veřejném prostoru svůj význam, spíše naopak. Vzpomeňme jen na poslední „kauzy”, jakými byly spor o společenskou roli Památníku Lidice, veřejné kontroverze kolem pomníku maršála Koněva nebo diskuze o potřebě budovat nová muzea. Kromě sporů o výklad minulosti se stále častěji setkáváme i s dějinami, jež slouží jako dobře promyšlený marketing nebo obchodní komodita a atrakce.

Registrace

Konferenční poplatky (přednášející i posluchači):
Vstup 1 den - 200,- Kč
Vstup oba dny - 300,- Kč
Studenti - 50,- Kč / den (nutné na místě předložit platný studentský průkaz nebo potvrzení o studiu)

Program ke stažení v pdf


PROGRAM KONFERENCE

Čtvrtek 22. října 2020

8:30 Registrace

9:00 Zahájení konference

9:30 Úvodní přednáška

Barbara Kirshenblatt-Gimblett: Vystavování dějin v transnacionální perspektivě

Jakým historickým tématům se věnují soudobé muzejní projekty? Jaké kurátorské strategie se při vystavování minulosti uplatňují? Kurátorka a teoretička Barbara Kirshenblatt-Gimblett se v úvodní přednášce zaměří na aktuální tendence a kontroverze, které ovlivňují způsoby, jakými jsou historická témata prezentována v muzeích po celém světě.

10:30 Přestávka

10:50 PANEL 1

Inventura paměti aneb Čeho jsme byli svědky a kam jsme pokročili od DVP 2018

Jak vzpomínáme? Panel nabídne analýzy aktuálních kauz, diskusí a mediálních prezentací našich dějin. Uděláme inventuru české paměti na příkladech druhé světové války i sametové revoluce. Současně se ohlédneme za událostmi dělícími nás od minulé konference.

Moderátorka: Terezie Vávrová

David Klimeš: Kdo tu debatuje o 8. květnu? Vývoj informačních zdrojů v médiích na příkladu jednoho výročí
Ondřej Slačálek: Historie v úpadku
Martin Babička: „Roky nespoutané svobody“. Dějiny po roce 1989 v českém veřejném prostoru
Štěpán Truhlařík: "Děláme věci a věci jsou super". Mediální strategie vzpomínání na sametovou revoluci

13:00 Oběd

14:00 Panel 2A

Muzea v pohybu

Podobně jako se mění zájem o minulost ve veřejném prostoru, transformuje se i podoba muzeí a vystavování. Některé změny vychází ze snahy managementu muzeí o větší atraktivitu pro současné návštěvníky, v některých případech jde o rozhodnutí související s politikou paměti a někdy jde spíše o důsledky větších celospolečenských pohybů. Panel příspěvků mapujících změny v české a evropské muzejní krajině slibuje podnětnou diskuzi i o obecnějších problémech a trendech v současných muzeích a expozicích.

Moderátor: Čeněk Pýcha

Vojtěch Kyncl: Nepohodlné moderní dějiny
Václav Sixta: Re-konstrukce muzeí
Marta Harasimowicz: Když se společná zkušenost stává historií. Vybrané příklady výstavní prezentace nejnovějších dějin v bývalé Jugoslávii a Polsku
Karolína Bukovská: Z náměstí do muzea. Jak vystavovat sochy a pomníky postavené mezi lety 1948–1989?
Libor Jůn: Moderní dějiny - zmar českého muzejnictví?

14:00 Panel 2B

Krajiny paměti

Místo hraje klíčovou roli při utváření sdílených představ o minulosti. Hmotné památky, prostor města, vesnice či širší krajina zprostředkují příběhy a obrazy, které utvářejí kulturní paměť. Panel zkoumá praktiky spojené s paměťovým užíváním prostoru a zamýšlí se nad možnostmi vzdělávání v krajinách paměti.

Moderátor: Kamil Činátl

Michaela Matysová, Lucie Štůlová Vobořilová: Kam padl stín aneb pomníky, sochy a umění ve městě jako učebnice historie
Lucia Mlynčeková, Alexander Topilin: Oživenie výtvarného umenia verejného priestoru v Trenčíne
Martina Sedláková: Minulost a artefakty ve veřejném prostoru měst

15:30 Přestávka, příprava workshopů

16:00 Kulatý stůl

V centru pozornosti muzea: aktuální problémy vystavování soudobých dějin v muzeích

Účastníci kulatého stolu se budou v moderované diskusi zabývat zejména aktuálním stavem prezentování soudobých dějin v muzeích na národní i regionální úrovni. Vyjádří se k diskusi o nových definicích muzea a pokusí se pojmenovat trendy v architektuře muzeí a scénografii expozic, ale i obtíže, které jsou s prezentací soudobých dějin spojeny, včetně využívání moderních technologií ve výstavnictví. Jedním z témat bude připravovaná generální konference ICOM v roce 2022 v Praze a její možné podněty pro rozvoj českého muzejnictví.

Moderátoři: Jakub Jareš a Iva Vachková

Účastníci panelu:
Petr Chlebec (Centrum kultury a vzdělávání Blatná, Městské muzeum Blatná)
Martina Lehmannová (ICOM)
Alena Petruželková (Památník národního písemnictví)
Další účastníci budou upřesněni.

16:00 Workshop I

Robert Stradling: Multiperspektivita prostřednictvím pramenných sad

Co by měla splňovat sada digitálních pramenů určená ke vzdělávání? Jaká úskalí je třeba překonat v případě nadnárodních témat a jak naznačit, k jakým účelům lze sadu využít? Hlavní metodik online portálu Historiana, známý v Česku především jako propagátor multiperspektivity v historii, se skrze práci s konkrétními pramennými sety dotkne zásad, ke kterým ve své dlouholeté práci dospěl.

16:00 Workshop II

Michal Kurz, Vojtěch Ripka, Václav Sixta: HistoryLab: digitální dílna pro práci s historickými prameny

Aplikace pro práci s historickými prameny v digitálním prostředí HistoryLab představuje příklad uplatnění kurátorských principů do školní praxe. Během workshopu se zaměříme na to, jak se výběr vhodných pramenů a způsobu kladení otázek odráží v jednotlivých cvičeních a také ve výsledcích žáků. Jaký proces je za vývojem cvičení? Co HistoryLab přináší do dějepisné výuky? V obecné rovině HistoryLab také obsahuje klíčové principy toho, jak by měl vypadat současný dějepis: zveme k setkání nejen učitele, ale také všechny, které zajímá, jak může vypadat současná výuka o minulosti.

17:30 Večeře

19:00 Doprovodný program

Mizení a objevování Julia Fučíka

Julius Fučík býval ve veřejném prostoru v podstatě všudypřítomný. Pak náhle zmizel. Tedy téměř. Komponovaný večer provede návštěvníky po stopách Julia Fučíka, které po něm ve veřejném prostoru zůstaly dodnes. K čemu nám dnes může být fučíkovská archeologie? Má smysl tuto ikonickou postavu českých dějin připomínat? A jak na Julia Fučíka vzpomínáte vy? Netradiční diskuzní akce naváže na výstavní projekt Národního muzea a Ústavu pro studium totalitních režimů. Během večera si budeme klást otázky spjaté s tématem letošního fóra Dějiny ve veřejném prostoru - s hledáním historické paměti kolem nás.



Pátek 23. října 2020

9:00 Úvodní přednáška

Robert Stradling: Multiperspektivita prostřednictvím sad pramenů

Poznávání historie skrze badatelský přístup založený na práci s prameny klade velké nároky na výběr a způsob prezentace historického materiálu nejen pro žáky, ale též pro vzdělavatele samotné. Přednáška naznačí způsob, jakým se vyrovnat s nutnou redukcí a zachovat přitom klíčové vzdělávací a poznávací principy. Zvláštní pozornost bude věnována multiperspektivitě, tedy znalosti různých dobových pohledů jednotlivých aktérů historických dějů.

10:00 Přestávka

10:30 Panel 3A

Inventura paměti II

Jak vzpomínáme? V pokračování inventury české paměti rozebereme z různého pohledu prominentní paměťové kauzy. Mediálně vděčné kauzy doplníme i méně viditelnou, ale o to důležitější otázkou po zpřístupnění kostelů jako míst k vystavování.

Moderátor: Vojtěch Ripka

Jan Kremer: Zažít český středověk: Digitální hry jako historie
Michal Sklenář: Kostely pro výstavy? Římskokatolické sakrální stavby jako součást či kulisa výstavních projektů – příklady z českého prostředí na začátku 21. století
Jaroslav Šebek: Mariánský sloup jako odraz českých minulostí?
Jaroslav Najbert: „Proč jsme jí věřili?“ Svědectví pamětníka v soudobé historické kultuře

10:30 Panel 3B

Kurátorské principy ve vzdělávání

Doby, kdy učitel (muzejní pedagog, didaktik) byl jen moderátorem historické pravdy obsažené v učebnici dějepisu (libretu výstavy, expozice), pomalu odcházejí do minulosti. V současné době se po vzdělavateli žádá aktivní přístup k edukaci, založený mj. i na didaktické analýze historických témat a výběru vhodného učiva. V rámci tohoto bloku budeme diskutovat tuto “kurátorskou” roli učitele či jiného vzdělavatele a dilemata, která tyto nutnosti přináší.

Moderátor: Jaroslav Pinkas

Lenka Řezáčová: Historie ve sborovně, na chodbách a v učebnách
Čeněk Pýcha: Veřejný prostor jako pramen pro vzdělávání
Iva Krupauerová: Moderní dějiny v muzejních programech pro školy
Petr Hudec: Památková edukace je signálem

12:15 Oběd, příprava workshopů

13:00 Panel 4

Různorodé památky, stejné problémy?

Panel nabídne kombinaci příspěvků, které si kladou otázky upozorňující na různé definice, charakter, prezentaci i percepci památek, vycházejí z teoretických úvah i terénních pozorování. Čí minulost poznávají návštěvníci českých hradů a zámků? Jak se liší cíle a formy prezentace benediktinských klášterů v ČR a v Rakousku? Proč máme či nemáme odvahu chránit poválečnou architekturu a stavby socialismu zvláště?

Moderátorka: Hana Havlůjová

Miroslav Pavel: Veřejně tajná, prominentně obyčejná a nenávistně zapomenutá - ústředí KSČ
Petr Vorlík: Poválečná architektura a úhel pohledu
Eva Richtrová: Benediktinské kláštery v ČR a Rakousku mezi muzeem, turistickou atrakcí a kontemplací
Michal Kurz: Naše nebo cizí? Vystavování dějin v interiérech českých zámků

13:00 Posterová sekce

Prezentace vybraných příspěvků a projektů s možností diskuse s autory.

14:30 Přestávka

15:00 Panel 5

Dějiny na zámku

Expozice památkového objektu je do určité míry produktem rozvoje turismu. Vede k vytváření zámeckých či hradních expozic a jejich zpřístupnění široké veřejnosti. Zůstává a zůstane základním kamenem návštěvy komentovaná prohlídka s průvodcem?

Moderátor: Josef Märc

Lucie Budirská: „A nalevo můžete vidět... " Mají komentované prohlídky památek stále co přinést?
Kateřina Dryáková, Kateřina Sládková: Přežijí prohlídky s průvodci? Výsledky výzkumu návštěvníků památkových objektů
Markéta Kouřilová: Strach z prázdnoty… Zámek bez mobiliáře – fikce, nebo nová forma prezentace?
Martina Indrová, Květa Jordánová: Zpřístupňování památkových objektů na českém území v historickém kontextu

15:00 Workshop I

Kolektiv projektu Muzeum dělnického hnutí v 21. století: Zmizelá muzea

Workshop představí kurátorský a didaktický přístup k artefaktům bývalých stranických muzeí. K čemu nám dnes jsou objekty, jež byly sňaty z piedestalu a uloženy do depozitářů? Riskujeme znovuvystavováním těchto předmětů, že budou na žáky působit ve svém původním ideologickém duchu? Nebo jde o příležitost, jak naopak poukázat na mechanismy ideologické manipulace s návštěvníky? Můžeme se odhalováním artefaktů ze stranických muzeí poučit i pro návštěvu současných muzeí? Workshop se zaměří na didaktickou práci s kontextualizací předmětů a objektů, jako jsou sochy rudoarmějců, památky dělnického hnutí nebo rodné domy komunistických funkcionářů.

Kapacita workshopu byla naplněna.

15:00 Workshop II

Barbara Kirshenblatt-Gimblett: Muzeum jako katalyzátor – současná situace muzeí

V roce 2000 vystoupila Barbara Kirshenblatt-Gimblett s přednáškou o situaci muzeí na přelomu tisíciletí. Text přednášky vychází letos v českém překladu v knize Jak vystavujeme soudobé dějiny. Workshop s autorkou textu se zaměří na to, kam se za dvacet let muzea posunula, jak se vyrovnala se starými výzvami a jaké nové přibyly. Jak se dnes muzea vyrovnávají se svou minulostí? Jak jsou koncipována nově vznikající muzea a jaké diskuse je provázejí?

16:30 Závěr konference

Změna programu vyhrazena

VitVít / CC BY-SA 4.0

Programový výbor:

Mgr. Kamil Činátl, Ph.D.
Filozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze

PhDr. Hana Havlůjová, Ph.D.
Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Mgr. Jakub Jareš, Ph.D.
Ústav pro studium totalitních režimů

Mgr. Josef Märc
Filozofická fakulta, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

Mgr. Jaroslav Pinkas, Ph.D.
Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Mgr. Čeněk Pýcha
Ústav pro studium totalitních režimů

Mgr. Vojtěch Ripka, Ph.D.
Ústav pro studium totalitních režimů

Mgr. Václav Sixta
Ústav pro studium totalitních režimů

PhDr. ThLic. Michal Sklenář, Ph.D. et Ph.D.
Ústav pro studium totalitních režimů

doc. Mgr. Jaroslav Šebek, Ph.D.
Historický ústav Akademie věd České republiky

Mgr. Terezie Vávrová
Antikomplex, z.s.

 

Hlavní přednášející:

Barbara Kirshenblatt-Gimblett

Akademička a kurátorka. Svou interdisciplinárně pojatou prací se dotýká oborů judaistiky, muzeologie, kulturního dědictví a etnologie. Je členkou poradních orgánů mnoha muzejních institucí světového formátu, např. v Muzeu Holocaustu ve Washingtonu D.C. a v Židovských muzeích v Berlíně, New Yorku a Vídni. Je hlavní kurátorkou muzea polských Židů POLIN ve Varšavě, které bylo v roce 2016 vyznamenáno cenou EMYA (European Museum of the Year). Je autorkou mnoha odborných publikací, mimo jiné knih Destination Culture: Tourism, Museums, and HeritageThe Art of Being Jewish in Modern Times.

Robert Stradling

Historik a didaktik. Profesor historie na univerzitě v Cardiffu, přední odborník na španělskou občanskou válku a hlavní odborný garant portálu Historiana. Je autorem knih History and LegendYour Children Will Be Next: Bombing and Propaganda in the Spanish Civil War 1936–1939. V rámci vzdělávacího programu Rady Evropy publikoval v roce 2003 příručku pro učitele Multiperspektiva ve vyučování dějepisu, která reagovala zejména na situaci v jihovýchodní Evropě po občanské válce v Jugoslávii. Stradling se v ní pokouší prosadit didaktické metody, které nebudou podporovat monokulturní, exkluzivní a univerzalistické interpretace ve výuce dějepisu. Příručka je dostupná i v českém překladu.

 

Wikimedia Commons

Minulý ročník:

V roce 2018 se fórum Dějiny ve veřejném prostoru věnovalo reflexi vzpomínkové kultury s důrazem na význam historických výročí pro českou společnost (např. výroční roky Jana Husa a Karla IV., tzv. osudové osmičky). Diskutovány byly také různé formy zpřítomňování historie ve veřejném prostoru, ať už v podobě filmové a televizní tvorby, vzdělávacích projektů občanských iniciativ, muzejních expozic nebo dějepisné výuky na školách.

Program

Fotografie z konference

Videozáznam z konference

Pixabay.com

Partnerem konference je Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy.



Mediálním partnerem konference je časopis Dějiny a současnost.